729x90

Konec se blíží, už jen vytrvat

26. listopadu 2014 v 22:16 | Monika Bukáčková |  Všehochuť
Po téměř třech let pochybného studia žurnalistiky se blíží konec mého snažení. Dálkové studium jsem pojala doslovně a z téměř tří let jsem v budově školy strávila necelé dva semestry. Teď už však probíhám cílovou rovinkou a jen stěží si dokážu představit, že celé tohle trápení zakončím s diplomem v ruce.


Abych uvedla pochybnost svého studia na pravou míru. Žurnalistiku jsem chtěla studovat už na gymplu. Osud tomu ale chtěla a já nakonec skončila na germanistice. O rok později jsem však zkusila štěstí znovu, tentokrát na dálkovém studiu, a poštěstilo se. Jenže to mělo malý háček. Na podzim, kdy jsem měla nastoupit do prvního semestru, jsem zároveň odjížděla na Erasmus.

Tehdy dostal pojem "dálkové studium" zcela nový rozměr. Nějak se mi podařilo semestr dokončit i přes vzdálenost 450 km a absenci na naprosto všech přednáškách. No, a když se můj pobyt v Regensburgu protáhl i na jaro, řekla jsem si, že přece nejsem máčka a nebudu přerušovat. No a tak uběhl rok a já viděla své vyučující vždy jen u závěrečné zkoušky.

Druhý rok jsem se pokoušela studovat poctivě, ale státnice a dopisování bakalářky tomu chtěly, a já ve škole trávila minimum času. Tedy jen čas nezbytný k udělení zápočtů. A pořád mi to procházelo.

Abych to však neměla tak jednoduché, nastoupila jsem poslední rok mého žurnalistického snažení k magisterskému studiu ve Vídni. Což o to, na dálku mi to studium docela jde, to už jsem si jednou vyzkoušela. Ale z bakalářky se mi trochu svíral žaludek. Představa, jak sháním literaturu, konzultuji, dělám rozhovory s redakcí v Praze a respondenty bůh ví kde, mi nebylo do smíchu. Opravdové terno nastalo, když jsem tvořila projekt bakalářky, se kterým jsem neměla žádné zkušenosti, natož představu o tom, jak taková věc vypadá.

Po několika poněkud ostrých výtkách, co všechno je v mém projektu špatně (prakticky všechno), několika hysterických záchvatech a opakovanému odhodlání skončit s žurnalistikou jednou pro vždy, jsem spatřila světlo na konci tunelu.

Po trojím navrácení onoho projektu, rozsáhlé kritice a přesném zvážení každého jednotlivého slova, se mi v ISu zazelenalo políčko k Semináři bakalářské práce. Už jen malý kousek schází. Malý kousek a budu si moci s úlevou říct, že to snažení nebylo zbytečné a že psaní seminárek v šest ráno honem rychle než budu muset do školy nebylo zbytečné. Už "jen" složení tří zkoušek, udělení jednoho zápočtu a napsání tří seminárek (a jedné bakalářky) mě dělí k připuštění ke státnicím. No a pak se děj vůle Boží.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tea Tea | Web | 26. listopadu 2014 v 23:38 | Reagovat

Tak tohle ti nezávidím a zároveň WOW! Studovat ve Vídni? To se nepoštěstí jen tak každému :) Já mám před maturitou a před výběrem Vysoké, přání a touhy co dál studovat by byly, ale musím uvažovat, jestli na to mám, jestli ta přihláška nebude jen zbytečně vyhozených 500 korun..Přemýšlet o budoucnosti, ale hlavně chci studovat to, co mě bude bavit, ne Účetnictví, ani Marketing nebo Manegment.. Baví mě obchodka, ale ne v budoucnu, jako práce :)

2 Terka Terka | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:00 | Reagovat

Jsem na historii-muzeologii v Opavě, ale vlastně chci zkusit na druhý pokus žurnalistiku, jestli mám šanci se dostat, když už mám maturitu za sebou, a kdybych se dostala, šla bych tam. Opravdu moc mě baví psát a tenhle obor je takový.. není špatný, ale není vhodný pro mě. Nedokážu si představit, že bych se tím někdy v budoucnu živila. Stačí jen, když si s obrovským nadšením půjčuji knihy z univerzitní knihovny o žurnalistice místo těch odborných historických. :D

Ale zase to beru tak, že jestli mě vezmou, příští rok už budu vědět co a jak,.. jak fungují zápočty, o kterých v současnosti vím naprosté nic. Jak funguje ubytování na koleji. Taky to, že registrovat předměty si musím co nejdřív, aby na mě na přednáškách a seminářích zbylo místo a ne jako u latiny, kde už bylo obsazeno,..

Každopádně ti přeji, aby jsi konec studia zdárně zvládla. A zkrátka, hodně štěstí! :)

3 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 12:31 | Reagovat

Teda klobouk dolů před tebou! Na tvém místě bych si říkala: "Teď už zvládnu všechno!" :D Šikovná :)

4 Kate Kate | E-mail | Web | 27. listopadu 2014 v 16:16 | Reagovat

To zvládneš levou zadní.
I když já na tvém místě, no nevím. Taky sutduji v rakousku a měla jsem v plánu jít si taky udělat vysokou do Vídně. Uvidíme.
Každopádně tobě přeju, ať to máš všechno co nejdřív za sebou a ať jsi spokojená! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama