729x90

Závěr mého snažení aneb Polemika nad Erasmem

18. února 2014 v 19:49 | Monika Bukáčková |  Všehochuť
Po několika měsících online přednášek, velmi zajímavém výletu do Bruselu a nemalém trápení s tématem článku jsem nakonec vyplodila něco, co asi zřejmě úplně nesplňuje zadanou formu, nicméně jsem se vyřádila a konečně dala na papír svoji nespokojenost. Jaký je Váš názor?


Nedělejme z Erasmu tuctovou záležitost.

V současné době, kdy nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosahuje rekordních čísel (v případě Španělska až 50%), se Evropská unie rozhodla proti ní zakročit. Zásadním krokem, jak zlepšit podmínky vstupu na pracovní trh a kvalifikaci absolventů, má být zcela nový projekt Erasmus+.

Erasmus+ slučuje dosavadní stipendijní programy jako Comenius, Leonardo da Vinci či Mládež v akci pod jeden projekt a usnadňuje tak jejich dostupnost studentům. Z evropského rozpočtu bylo na tento ambiciózní záměr vyčleněno 14,7 miliardy Eur, což je o 40% více, než tomu bylo v minulých letech. Celé dvě třetiny tohoto rozpočtu by měly přímo pokrývat výdaje spojené s mobilitou studentů a jejich dalším vzděláváním.

Takový je plán projektu Erasmus+ pro období 2014-2020. Vedle podpory mobility budou studentům ze slabších sociálních vrstev nabízeny granty nebo studentské půjčky přímo z evropského fondu. Zkušenosti nabyté v zahraničí a získaná kvalifikace jsou dle Evropského parlamentu výborným předpokladem pro uplatnění na pracovním trhu. Jaká je ale skutečnost?

V případě, že se projekt stane dostupný všem bez rozdílu, neztratí tak na své exkluzivitě? Nezapadnou účastníci několikaměsíčního studijního pobytu či stáže mezi stovkami dalších absolventů? Co když se potom absolvování semestru v zahraničí stane nutností, stejně jako znalost angličtiny. Čím potom budou studenti ohromovat své zaměstnavatele?

Stejné možnosti pro každého ano, ale všeho s mírou

Problém programu Erasmus nevidím v zaměření na příliš úzký okruh studentů, ale spíše naopak. Dle mého názoru by studenti měli být vybíráni mnohem pečlivěji a v úvahu by měly být brány jak jejich studijní výsledky, tak i jejich motivace ke studiu v dané zemi. Jak je možné, že některé školy nechávají své studenty podstoupit jazykové testy či požadují certifikát dokazující určitou úroveň jazyka, požadují motivační dopisy či ústní pohovory, zatímco na jiných se stačí zapsat do formulář na nástěnku a semestr v zahraničí máte v kapse. Je možné tyto studenty házet do jednoho pytle? Neměla by se škola nebo dokonce EU zasadit o to, aby do zahraničí vyjížděli studenti, kteří mají skutečné akademické zájmy a dokáží tuto zkušenost využít?

Pokud má být investováno víc peněz, proč se nesnažit udělat ze studia v zahraničí privilegium a prestižní záležitost. Ústní pohovor by měl být samozřejmostí, ale proč nechávat výběr studentů jen na koordinátorovi katedry? Ať samy zahraniční univerzity posoudí, jestli toho či onoho studenta na své půdě chtějí.

Studium není dovolená

Studenti si mnohdy vybírají místo svého studia dle atraktivity destinace a hezkého počasí. Neříkám, že zábava a cestování ke studentskému životu nepatří, ale ztrácí se tak prvotní záměr Erasmu a to vzdělávat. Místo na studium na prestižní univerzitě s největšími odborníky ze svého oboru se tak studenti těší na léto strávené na pláži v Barceloně nebo na lyžování v rakouských Alpách. Jenže jak poznat motivovaného studenta od někoho, kdo si chce jen užít bezstarostný semestr v novém prostředí. Spíše, než na co největší finanční podporu studentů a usnadnění cesty ke studiu v zahraničí, by se Evropská unie měla zaměřit na testování nabytých znalostí po absolvování pobytu.

Nasbírat dvacet kreditů není na zahraničních univerzitách zas až takový problém, proto nejsou relevantním měřítkem pro úspěšné či plnohodnotné studium. Studenti, kteří se rozhodnou si během studia zvýšit kvalifikaci zahraničním pobytem, by měli splňovat daleko přísnější podmínky nejen u přijetí na program, ale i během něj. Dokázání určité jazykové vybavenosti by mělo být základním měřítkem.

Také předměty, které si studenti zapíší, by měly být více kontrolovány. Koordinátoři na jednotlivých katedrách jsou mnohdy zahlceni povinnostmi, že nemají čas studovat relevantnost předmětů, které student hodlá studovat. Často se tak stává, že dvacet kreditů je z větší části tvořeno účastí ve studentském divadle, sboru či jazykovém kurzu mandarínštiny pro začátečníky. Finance by měly být poskytnuty nejen na výjezd studenta, ale i na pracovníky, kteří se o tyto studenty budou starat.

Studenti radí studentům

Při absolvování semestru v zahraničí jsou studenti povinni vyplnit závěrečnou zprávu, která má pomoci další generaci "Erasmáků". Když se na některé zprávy podíváme, jsou neúplné, ledabyle vyplněné nebo nevypovídající. Určitou povinností všech vyjíždějících studentů by měl být závazek dělat mentora budoucí generaci studentů. Jen tak se dá zamezit chaosu, který se se studijními programy pojí. Absolventi těchto pobytů tak budou muset snahu vyvíjet nejen před odjezdem do zahraničí, ale vezmou na sebe i závazek po ukončení pobytu. Zkrátka zavázat studenty i další spoluprací s univerzitou, aby měli jasno, že zapsáním na nástěnku jejich práce nekončí.

Nechci v žádném případě zpochybňovat rozhodnutí Evropské unie otevřít Evropu studentům a umožnit jim studovat na kterékoliv partnerské univerzitě. Jen by s penězi mělo být nakládáno mnohem rozvážněji a každý student, který do zahraničí vyjede, by měl nejen splňovat určité předpoklady, ale i reprezentovat svoji zemi. Proč dělat z Erasmu tuctovou záležitost. Možnost studovat v zahraničí by měla odrážet píli a úsilí studenta a utvrzovat budoucí zaměstnavatele o jeho kvalitách. Ať to tak také zůstane.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 WhiteShadow WhiteShadow | E-mail | Web | 21. července 2014 v 0:29 | Reagovat

Nutno říci, že článek je napsán velmi svědomitě, čtivě a přehledně a jsem rád, že jsem tady zabrousil. Každopádně ne se vším tady souhlasím. Tak tedy jedno po druhém. Skutečnost, že EU dotuje studentské pobyty považuju za jednu z mála dobrých a přitom důležitých věcí, kterou nám EU nabízí. S tím, že zkušenosti s podobnými pobyty dříve znamenaly lepší možnosti pracovního uplatnění a dotyční na ně v CV mohli být náležitě hrdí a fakt, že se toto čím dál tím více mění, o tom žádná. Ale osobně to považuji za krok správným směrem. Tuto možnost by skutečně měl mít každý student a dle mého názoru by tyto zkušenosti měli patřit k základnímu vysokoškolskému vzdělání. Takže cesta jak ven z výše uvedeného pocitu je podle mě změnit představu o tom, co by ten pobyt pro studenta měl znamenat a trochu se oprostit od všudypřítomné soutěživosti, která je našim studentům neustále  podsouvána. Souhloasím s tím, že certifikát prokazující úroveň jazyka by měl být základním kritériem. Pokud jde o motivaci s jakou student vycestuje, to je element, který je těžko měřit aniž by jsme si přidali na talíř množství byrokracie a dle mého ani nemusí být tolik relevantní, což koresponduje s tou soutěživostí v našem školství, které jako učitel ani trochu nefandím. Dle mého by v 21. století studium v zahraničí rozhodně nemělo být provilegiem či prestižní záležitostí. Pokud jde o výběr místa pobytu, také bych si náležitě snažil vybrat místo pobytu, které mě svojí atraktivitou láká a nevidím za tím nic špatného. Jak potom probíhá reálné studium v zahraničí, jaké jsou kladené požadavky a pravidla? K tomu se nemohu moc vyjadřovat, protože s tím nemám žádné zkušenosti. No a na závěr si vážně nemyslím, že by student měl reprezentovat svoji zemi. Co tato věta vlastně znamená? A jaký je rozdíl jestli je tou zemí Moldávie nebo Česká Republika? Proč tedy neříct radši, že by každý člověk měl reprezentovat sám sebe, to už mi zní lepší i když v tom pořád zná paradigma určitého dogma. Ňutno říct, že článek byl pro mě zajímavý, i když jsem s lecčíms nesouhlasil. Jen více takových. Pěkný den přeje Stín.

2 Monika Monika | E-mail | Web | 21. července 2014 v 1:44 | Reagovat

Mockrát děkuji za komentář. Prvně chci poděkovat za návštěvu a jsem ráda, že se článek líbil. Vyjádření Tvého názoru opravdu velmi vítám. Při psaní se nechávám trochu strhnout emocemi, tak to podle toho taky občas vypadá :)  S reprezentací země jsem to myslela trochu jinak. Zúčastnila jsem se v Regensburgu hodně projektů, kde studenti prezentovaly svou zemi a myslím, že i tento aspekt k zahraničnímu pobytu určitě patří. Každý s sebou nese kus kultury své země a tu by měl ostatním představit a přiblížit jak nejlépe umí. Každopádně jsem moc ráda, že jsi se k článku (byť v určitých ohledech nesouhlasně) vyjádřil.Jen víc takových nesouhlasných komentářů! :)

3 lakeland lakeland | Web | 17. června 2015 v 13:20 | Reagovat

Pojďme se ještě napište. Mnohým se to líbí Vaše příspěvky. Od duše респектую. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama