729x90

Překladatelský maratón

12. října 2013 v 12:35 | Monika Bukáčková |  Všehochuť
Tento týden mě čekala pořádná dřina. Do poslední chvíle jsem si toho však nebyla vědoma. Protože jsem si zapsala blokový seminář, šly některé (popravdě většina) semináře a přednášky trochu stranou. Od úterý do středy k nám do Brna zavítala moje bývalá učitelka z Regensburgu Frau Kallert a s ní i další experti v oblasti překladu.


Úterý

Moje představa, že budu celé dny sedět a poslouchat teoretické povídání o překladatelských technikách, se ukázala jako mylná. Hned v úterý přišlo na překládání samotné. Místo přednášky mě tak čekal asi čtyřhodinový překladatelský workshop. Vzali jsme si do parády pány jako Vladimíra Holana a Jiřího Hájíčka a už to jelo.

Obraty jako "strhnuvše rukavici a zamávavše baretem" nebo "aby se ohlížel jednotlivě po báječných přátelích, jichž není, a aby slyšel ještě tramvaj, která mizí nenávratně do čarovna" či snad "oslňoval svou konversací, jiskřící se jako karbunkul a lahodící jako hudba" byly docela oříšek. Že se to tak nezdá? Jen si to zkuste přeložit!

Piplavá mravenčí práce nad jednotlivými větami však byla neobyčejně zajímavá a umožňovala získat zkušenosti od jedné z předních překladatelek české literatury. I když jsme za celé odpoledne zvládli jen dva odstavce, mohli jsme být všichni hrdí na naše společné dílo.

Workshopu se účastnili nejen studenti, ale i zkušení germanisté z řad našich profesorů, kteří poznali, že je stále co se učit. Po skončení workshopu jsme se odebrali domů ulevit unaveným mozkovým závitům a připravit se na zítřejší maraton přednášek.

Středa

Už o půl desáté jsme se všichni shromáždili v "babičkovském klubu", který je určen pro setkání německé menšiny a samozřejmě pro přednášky v rámci germanistiky. Hodné babičky nám nachystaly občerstvení ve formě bábovek, štrůdlů, makovce, táčů a dalších domácích pochutin. Během mlsání jsme poslouchali povídání našich profesorů o jejich překladatelské praxi a poslechli si, s jakými nešvary se překladatelé literárních textů musí potýkat.

Po skončení přednášek jsme zakousli chlebíček, dali si kafčo a bábovku a odebrali se do Moravského zemského muzea na přednášku překladatelek, včetně paní Kallert. Povídání o postupech při překládání a srovnávání jednotlivých překladů by se dalo poslouchat do nekonečna. Bohužel všechno hezké jednou skončí. Po výstupu překladatelky Evy, která dlouhodobě žije v Hamburgu a na její němčině byste český přízvuk hledali jen stěží, se ukončil cyklus přednášek a nás čekal už jen zítřejší workshop s Frau Kallert.

Čtvrtek

Opět jsme, stejně jako v úterý, zápolili s českým jazykem. Tentokrát v podání Juliuse Zeyera. Poučeni z úterních chyb nám práce šla trochu lépe od ruky, ale stejně dostaly naše závity pořádně zabrat. Nejčastější otázkou vždy zůstává, jak to ten autor vlastně myslel. V pozitivních či negativním smyslu? Z jaké perspektivy vypráví? Nenaráží na něco, co se v textu teprve objeví? A tak dále a tak dále...

Na závěr jsme dostali opravené a okomentované překlady, které každý z nás individuálně plodil a rozloučili se s vzácným hostem.

Bylo hezké se opět setkat s bývalou učitelkou, která mi připomněla všechno hezké, co jsem v Regensburgu prožila. Bylo zajímavé přičichnout k překladatelské práci a vyzkoušet si prokousávání složitými souvětími a archaickými výrazy. Bylo to zkrátka jedinečné a zkušenosti jsou k nezaplacení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anička Anička | Web | 12. října 2013 v 13:50 | Reagovat

Ahoj, "babičkovský klub" znám, ale o žádné přednášce, která by se tam konala tenhle týden, nevím. Asi nás o tom učitelé zapomněli informovat..
Hezký blog, zjistila jsem, že jsme se osobně potkaly..na natáčení reportáže ve Waldmünchenu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama