729x90

Jak vyhrát nad nervozitou?

28. října 2013 v 15:47 | Monika Bukáčková |  Všehochuť
Zpocené ruce, třesoucí se hlas, červené fleky na obličeji a krku a nezastavitelné pocení. Snad každý jednou zažil alespoň některý z výše uvedených symptomů právě v souvislosti s nervozitou. Já je zažila všechny najednou při dlouho očekávané a obávané prezentaci z angličtiny.


Moje teoretické znalosti angličtiny by se sice daly označit jako pokročilé, ale během posledních dvou let značně zaostávaly. Po maturitě, mimo jiné i z anglického jazyka, jsem nastoupila do německého režimu a neustále tento, původně druhé, jazyk zdokonalovala. Dopadlo to tak, že můj projev německý je plynulý a bezprostřední, zatímco anglický pasivní a těžce teoretický.

Na tom by nebylo nic zas tak hrozného, až na to, že mě před dokončením bakalářského studia čekal ještě jeden z povinných předmětů, angličtina pro akademické účely. Už na začátku semestru jsem si stýskala, jak tu prezentaci přežiju a co udělám se všemi německými slovíčky, které se mi do angličtiny nezadržitelně pletou.

Čas ale nejde zastavit a tak nadešel den mé prezentace na téma investigativní žurnalistika. Moje příprava byla vskutku pečlivá. Opsání co nejvíce pojmů z anglických knížek, sepsání všech podkladů, které jsem poslala kamarádovi Johnovi a Elliottovi a následné učení se opraveného referátu nazpaměť.

Asi desetkrát jsem si sjela celou prezentaci doma i s očním kontaktem s publikem nanečisto a snahou o trochu improvizace. Hlavně nezapomenout dýchat a mluvit pomalu! Znám se přece.

Pak přišla hodina H. Hned na úvod jsem stanula před plnou třídou se svou dokonale naučenou prezentací a...nervozita. Paralyzující, nepříjemná a dechberoucí nervozita pohltila celé moje tělo. Začaly se mi třást ruce a bohužel i hlas. Cítila jsem, jak začínám rudnout a neovládám svoje tempo hlasu. Každou minutu jsem se probrala a pokusila se udržet kontakt s publikem a sem tam vyloudit i úsměv.

Ne, že bych nebyla zvyklá mluvit před ostatními. V Německu jsem zvládla odmluvit tři celé semináře a na letní škole uvádět hosta a vést diskuzi. Ne, že bych veřejné výstupy milovala, ale vždycky jsem to měla pod kontrolou. Dokud nedošlo na angličtinu.

Po krátkém okamžiku, který snad netrval oněch deset minut, ale jen pět vteřin jsem byla s prezentací hotova a čelila jen několika pseudointelektuálním a rejpavým poznámkám našeho chytrolína. Doufám, že už to dlouho nebudu muset opakovat. A co vy? Taky bojujete s nervozitou nebo ji máte na háku?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | 28. října 2013 v 16:08 | Reagovat

A jak jsi to teda nakonec zvládla? Také bych z toho asi byla před celou třídou pěkně mimo. :D

2 Monika Bukáčková Monika Bukáčková | 28. října 2013 v 16:11 | Reagovat

[1]: Nějak sem to jako ve snách přežila. Ale nervozitu sem za těch několik minut porazit nedokázala :D Hlas se mi třásl úplně šíleně a zpocená sem byla pozbytek hodiny :D

3 Že by já? Že by já? | E-mail | Web | 28. října 2013 v 17:53 | Reagovat

Já umírám, kdykoli mám něco prezentovat - ostatně, díky mý povaze mi stačí i blbý čtení úkolu v angličtině a jsem mimo... Asi na tom budu muset pracovat, jak tak koukám... :D

4 Čerf Čerf | E-mail | Web | 28. října 2013 v 18:19 | Reagovat

Mám to podobné, nervózní moc nebývám, tréma je spíš motivující, ale děsuplné pro mě byly prezentace v angličtině pro vrcholový management naší společnosti, to jsem se vždycky klepal tři dny předem :-).

5 Žebyjá? Žebyjá? | E-mail | Web | 28. října 2013 v 19:56 | Reagovat

Jen tak mimo téma článku: Jelikož jsem se nějakým způsobem zapletla do toho řetězáku Liebster blog award, nominovala jsem tě jako dalšího blogera, který v tom může pokračovat. Otázky jsem zanechala zde -> http://dobry-jmena-uz-jsou-pouzity.blog.cz/1310/liebster-blog-awa-tohleto Pokud budeš chtít odpovědět, dej mi vědět, ráda si počtu :)

6 Wendy - tvá LŽŠ kolegyně :D! Wendy - tvá LŽŠ kolegyně :D! | 28. října 2013 v 23:36 | Reagovat

Já tě úplně chápu, u mě je to stejně, jenže bohužel úplně všude, i při přednášení toho, co mi jde a čemu se dost věnuju... Začne se mi klepat hlas, zapomenu dýchat a nakonec je ze mě uzlíček nervů s mizerným referátem, na kterém jsem dřela jako kůň :D

Zrovna minulý týden jsem z dvacetiminutového referátu udělala díky své nervozitě asi sedmiminutový a sečteno podtrženo, vlastně jsem přeskočila všechno podstatné a plácala samé hlouposti... Nejtrapnější na tom bylo, že jsme tam zrovna měli hosta, který se tomu tématu speciálně věnuje :D.

7 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 29. října 2013 v 12:04 | Reagovat

Taky bývám nervózní, teď už jsem se trochu vycvičila, ale občas mi taky tak nepřirozeně přeskočí hlas xD. Jinak smekám, že studuješ žurnalistiku a držím palce, ať se ti vše podaří, protože to není zrovna jednoduchá škola :).

8 Milko Milko | 31. srpna 2015 v 10:39 | Reagovat

Nejlepší zdravou cestou jsou antistresové čaje

http://liran.cz/cs/133-antistresove-caje-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama