729x90

Tollwood festival

2. prosince 2012 v 15:31 | Monika Bukáčková |  Erasmus
Klub ISNR organizoval výlet do Mnichova na známý Tollwood festival. Jelikož se nám ale zdálo, že odjezd je trochu moc pozdě, rozhodli jsme se zorganizovat vlastní výlet.


Odjezd jsme naplánovali na 8:44 a sraz tudíž o půl deváté na hlavním nádraží. Sice jsme jeli v nešťastném počtu šesti lidí, tudíž jsme nemohli využít dva Bayernticket, ale Erik měl slevu na jízdé, takže se to nějak skouslo. Jenže...

Před půl až půl devátou jsme se na nádraží sešli já, Tereza, Zuzka a Agnieszka. Kde jsou ale ostatní. Po dalších pěti minutách jsme všichni začali být lehce nervózní. Kde sakra vězí? Jelikož Katka bydlí na stejné koleji jak Agnieszka a nedorazila společně s ní, fakt, že nedorazí vůbec, byl přímo do očí bijící.

Za několik dalších minut se telefonicky ozval Erik s tím, že zaspal, ale už běží. Snad by to měl stihnout. Ale stihneme koupit lístek? A pro kolik lidí vlastně? Katce je nemožné se dovolat. Buď má vypnutý mobil. Nebo my špatné číslo. Nervózně poskakujeme a přemýšlíme, co uděláme. V poslední vteřině před tím, než jsme definitivně koupili jízdenku jen pro čtyři osoby se přiřítí Erik.

Rychle kupujeme ticket a běžíme na vlak, který už je dávno přistavený. Hned po vstupu do něj se zavřou dveře a my se rozjíždíme. To bylo teda těsné.

Cesta proběhne v klidu a při výstupu v Mnichově se vyzbrojíme mapou města a necháme jediného chlapa, aby nás dovedl na místo určení. Po krátkém bloudění se dostaneme nejdříve na vánoční trhy, kde kupujeme svařák a zároveň obhlížíme Dom a několik kostelů a památek. Jediné, co kazí pohodu je děsivá zima.

Při čekání na odbíjení orloje na náměstí dostane Erik nečekaný telefonát. Katka je na tom stejném náměstí v Mnichově a nemůže nás najít. Jak se sem dostala? Kde je? A proč vlastně ráno nepřišla? Na všechny otázky se nám o chvíli později dostalo odpovědí a my jsme teda konečně kompletní.

Protože všichni přestáváme cítit končetiny a naopak začínáme cítit hlad a chuť na něco teplého, vydáváme se ko kavárny trochu rozmrznout. Cestou děláme malou přestávku u naprosto dokonalé pouliční hudební skupiny Balkon, která hraje moderní zpracování klasické hudby.

Horko těžko se vzdalujeme, protože jejich charisma a talent jsou opravdu fascinující. Nicméně po kratším bloudění nalézáme spásnou kavárnu. Tam se pohodlně usadíme a vychutnáváme teplo, které k nám pomalu začíná pronikat.

Kolem druhé se vydáváme (tentokrát už metrem) na festival, který byl koneckonců náš hlavní cíl. Dřevěné výrobky, vánoční ozdoby, pletené svetry, palačinky, svařák a spousta jiného jídla na nás dotírá ze všech stran. Ještě si zajdeme k soše Bavarie, abychom se s tímto bavorským symbolem vyfotili a honem zpátky do víru festivalu.

Bohužel zjišťujeme, že výrobky jsou díky ruční práci a Mnichovu lehce finančně nedostupné, ale zato úžasné na koukání. Po dvou hodinách, zhruba ve čtyři odpoledne, se již hlásí únava a opětovná zima, takže hurá zpátky na vlak. Tak se setkáváme se skupinou, která vyrážela společně s ISNR členy a o téměř dvě hodiny později jsme zase doma, v Regensburgu.

Až na příšernou zimu a menší komplikace na začátku cesty se výlet báječně podařil. Rozhodně jsme se Mnichove neviděli naposledy. Zase někdy příště ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama