729x90

Hurá do pracovního procesu!

3. listopadu 2012 v 14:23 | Monika Bukáčková |  Erasmus
Hned po příjezdu do Regensburgu, jsem se rozhodla, najít si nějakou práci. V Německu se to jen hemží Minijoby, které nezaberou víc jak 20 hodin týdně a jdou skvěle skloubit se studiem. Jenže stějně tak se to hemží i prácechtivými studenty. A to už taková sranda není.


Moje hledání začlo an portálu Betreut.de, kde jsem se snažila najít nějakou nabídku hlídání dětí. V můj prospěch mluvila letní zkušenost a ochta vzít na starost jakékoliv dítě. Během měsíce se mi ozvalu několik odmítnutí, ale bohužel žádná pozitivní odezva. Zkusila jsem teda zabrousit do jiných vod.

Kousek od školy, cca 7 minut autobusem, máme velké obchodní centrum Arcaden. Hemží se to tu obchůdky s oblečením, fast foodem, potravinami a doplňky. Začala sem s obepisováním jednotlivých prodejen a rozesíláním svého živtpisu. Někde jsem je poctila dokonce osobní návštěvou a předáním životopisu z ruky do ruky. Výsledek? Několik odmítnutí, že mě bohužel nemohou vzít nebo, že už mají plno.

Vedle Arcaden je CineStar, kam se chodím dívat na filmové plakáty a doufat, že se tam jednou podívám. Na dveřích visela cedule, že helají výpomoc. Okamžitě plním žádost, časové možnosti a doufám v zázrak. Ten se sice konal, ale skončil neslavně. Po milém rozhovoru mezi mnou a "šéfkou" jsem byla informovaná o platu cca 5-600 Euro a pracovní době. Jásám, ale ne na dlouho. Po zodpovězení otázky, zda zůstávám na Vánoce, jsme se hezky rozloučily a já prskala vzteky.

Od té chvíle jsem obcházela kampus, webové stránky a psala všem kteří práci nabízeli, ale i těm, kde by se mi to prostě jen líbilo. S marnou nadějí v pozitivní obrat jsem jednoho dne našla vzkaz v hlasové schránce o zpětné zavolání. Nadšeně volám, ale než se dostaneme k tomu, o jakou práci jde, dochází kredit.

Hodinu trávím běháním po kampusu a hledáním nabíjecího kupónu a nakonec končím v Arcaden, kde si mobil nabíjím a opět volám. Jedná se o práci ve fitnesscentru Box Fit a hned na další den mám domluvený pohovor. Konečně se na mě aspoň trochu usmálo štěstí. Pohovor trval asi pět minut, kdy majitel usoudil, že nejsem odpuzovač zákazníků a rozloučil se se mnou s ujištěním o další spolupráci. Tak jsem se zase ocitla ve fázi čekání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama