729x90

Kolotoč se pomalu rozjíždí

15. října 2012 v 16:31 | Monika Bukáčková
Dnes jsem se psychicky připravila na svůj historicky první moment, kdy se oficiálně ocitnu v pozici studentky Universität Regensburg. Dobře, šlo sice "jen" o jazykový kurs, ale třída a dozentka byly doopravdy.


Nejdřív jsem se ráno vydala s dostatečným předstihem na obhlídku území, abych se v tom labyrintu neztratila. Jak tak koukám, nejsem sama, kdo se na univerzitní půde zatím cítí nesvůj. U dveří do učebny potkám Kim, která si detailně prohlíží číslo učebny a vyvěšený rozvrh. Společeně se tak vydáváme do mensy, abychom si to čekání na první čtyřhodinovku ukrátily.

Za chvíli už se zase ženeme do třídy a zaujímáme strategické místo vedle zásuvky. Kim je tak trochu závislák na internetu. Každý máme to svoje. Hned na začátek nás jeden známý informuje, že na kurs bude potřeba učebnice. Kdyby jedna ale rovnou dvě. Při ceně 18 Euro za jednu protáčíme oči v sloup a přemýšlíme, jak dlouho asi tak vydržíme bez jídla. No, když na něj nebude, tak asi docela dost dlouho. Nevadí, najíme se o Vánocích.

Hodina začíná a my se s Kim ocitáme každá v jiné skupině. Naštěstí však kolem sebe poznávám staré známé a taky ozvěny češtiny. Hodina začíná, jak jinak, představováním. Po půl hodině vzájemného vyptávání na barvu očí a datum narození jsem si udělala následující obrázek o naší skupině: Japonec, Maďarky, Bulharka, Španělé, Polky, Belgičanka a spousta Čechů. To se nám to bude spolupracovat.

Během plnění nejrůznějších úkolů ve skupinkách i samostatně jsem byla dotázána na svou národnost. "Jseš z Ruska?" Trochu zkoprním a snažím se pochopit, kde na ten nápad dotyčný přišel. To mám ruský přízvuk? Kluk přede mnou, Salman, však ukazuje na můj blok. "To je azbuka ne?" V tu chvíli dostávám jeden z těch upřímných záchvatů smíchu. Odjakživa vím, že docela dost škrábu, ale aby si ten škrabopis někdo spletl s azbukou?

Pak se s chlapcem sedícím přede mnou, jehož jméno mi pořád uniká, dostáváme do vzrušené debaty, jaký je rozdíl mezi králíkem a zajícem, myší a krysou nebo žábou a ropuchou. Japonština totiž tyto zvířata nijak nerozlišuje. No vysvětlete mu to někdo.

Na konci dlouhého kursu se dozvídám nemilou zprávu, že pokud budu chtít na konci obdržet papír, kde bude oficiálně uznána moje, možná, jazyková úroveň C1, budu si muset ještě dva kursy připsat. Ach, jo, tak si teď místo Úvodu do české literatury budu cvičit mluvení a poslech. Co nadělám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Říjnová Říjnová | Web | 15. října 2012 v 19:44 | Reagovat

Gaku se jmenuje :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama