729x90

Knajpování po německu

26. října 2012 v 8:32 | Monika Bukáčková |  Erasmus
Včera mě očekávala jedna z mnoha akcí organizovaných ISNR klubem. Název Pub Crowl mi moc nanapověděl a moje tělo dávalo na jevo, že by radši spalo. Přesto jsem se však dokopala k nemožnému a na osmou hodinu dojela před Dom.


Na zastávce už potkávám Agněšku, Magdu, Monču, Verču a Vili. Jaká to náhodička. Vydáváme se společně před Dom, kde se k nám připojují i ostatní známí i méně známí Erasmáci. Předběžně jsme vytvořili skupinku, ve které jsme taky chtěli setrvat po celý večer. Jenže ouvej...

Naši milí tutoři nás nechali seřadit se podle věku a rozpočítali na pět skupin. Tím se snažili docílit promíchání, které však s ohledem na celkový počet Čechů v Regensburgu není dost dobře možný. Výsledek: skupina skládající se z 4-5 Češek, Angličana, Španěla, Polky (mojí Agněšky) a tří německých tutorů. Není to sice ideální, ale co už.

Dostáváme už druhého panáka, připijeme si na skuinu číslo 5 a vydáváme se do jedné z hospod, které máme tento večer v plánu.

Co sto metrů se zastavujeme u sochy, radnice či neznámého domu a dostáváme dalšího frťana. Protože tohle místo prostě panáka potřebuje! Naštěstí je to jen klasický tlamolep s příchutí marakujy, jablka a jahody. Po několika minutách máme za sebou už druhou láhev a dostáváme se k prvnímu záchytnému bodu.

Hospodu, jejíž jméno jsem si nebyla schopná zapamatovat, si trochu poupravíme sražením několika stolečků k sobě a zábava může začít. Strategicky jsem se usadila mezi neznámé lidi, abych byla donucena navazovat kontakty. Můj vypočítavý tah se setká s úspěchem a za chvíli už kecáme s Georgem a .... (sakra to moje paměť :D).

Potom, co si všichni objednají vytáhnou naši tutoři karty a jde se hrát Trinkspiel. Hra je jednoduchá. Každý postupně sejme kartu a kažá znamená trochu jiný úkol. 10, pije ten, co kartu snímal (tuhle se povedlo vytáhnout pokaždé mně), 7, pijí jenom kluci, 9, pijí jenom holky a další a další varianty.

Vrcholem celé hry je tzv. Skok do tmy, tudíž sklenice, do které se postupně odlívá z koktejlů, panáků a piv, co kdo pije, při vytažení určité karty (esa tuším).Všichni se bojácně diváme na sklenici a snaží se poctivě plnit pravidla, která během hry vznikla. Mluvit jenom se šišláním (nebo jako retard, jak se vyjádřil můj soused), za každou větou říkat miau, zopakovat poslední slovo a ještě si držet nos. Docela sranda, i když trochu stupidní.

Zábava se dobře vyvíjí a my se po hodině a půl přesouváme do další hospody. Během cesty samozřejmě stihneme vypít další panáky a pak se vmáčkneme do minimístnosti, kde je asi tisíc stupňů. Já už si nic neobjednávám, protože následující den mě čeká pracovní pohovor do fitka. No a ráda bych trochu vypadala.

Díky tomuto menšímu hendikapu odjíždím těsně před půlnocí posledním busem a zavrhují možnost se svést s ostatními taxíkem. Ti se zatím přesunuli do další hospody a pak zřejmě do klubu na party. To mi však náladu nezkazí. Večer byl fajn a já jsem ráda, že jsem nakonec přemluvila svouje unavéný tělo a dotáhla ho na sraz k Domu. A dnes...Viva la Schnitzeljagd!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama