729x90

Jak se hroutí sny

28. srpna 2012 v 12:30 | Monika Bukáčková |  Erasmus
Na Erasmus jsem chtěla jet do té doby, co jsem se dozvěděla, že taková možnost existuje. Původně bylo mou vysněnou zemí Švédsko nebo nějaká jiná severská země. Studium Germanistiky však rozhodlo za mě. Když už studuju němčinu, pojedu někam, kde se tak i mluví.


O Erasmu jsem mluvila už na podzim během prvního semestru, čímž jsem dost otravovala svého přítele, protože byl (nedobrovolně) mým nejčastějším posluchačem. A neustálé připomínání toho, že mu chci na 5 měsíců odjet mu bylo trochu proti srsti.

Jako klasická poctivka jsem měla předem nastudované všechny podmínky účasti a zjištěné všechny možné i nemožné informace. Po prvním zkouškovém jsem se dala za pomocí své bývalé učitelky z gymnázia do psaní motivačního dopisu. Všechno bylo vyplněno, odesláno, následně i opraveno a teď už jen čekat.

Tím, že pojedu, jsem si byla téměř jistá. Profesoři potvrzovali nízký zájem o studijní výjezdy mezi germanisty a starší studenti jim jen dávali za pravdu. Pro mě bylo čekání jen otázkou toho, kam se to na jarní semestr vydám. Všechno jsem měla naplánované. Příští akademický rok začnu studovat žurnalistiku, pak studium přeruším a užiju si úžasný semestr v Německu nebo Rakousku. Všechno šlo podle plánu. Tedy alespoň do chvíle, než se zveřejnily výsledky výběrového řízení.

Email od koordinátora katedry obsahoval jen stručnou informaci, že všichni studenti prvního ročníku mají bohužel smůlu. Nečekaný zájem mezi studenty vyšších ročníků způsobil, že pro prváky žádná volná místa nejsou. Ale že to prý můžu zkusit příští rok.

Všechno se mi zhroutilo, můj dokonalý plán, který neměl jedinou chybu, se zbortil jako domeček z karet. V záchvatu vzdoru a vzteku jsem si podala všemožné přihlášky na letní školy do ČR i zahraničí a rozhodla se najít nějaký jiný způsob, jak příští jaro vyjet do Německa. Z mého pohledu jsem pro výjezd udělala maximum. Napsala bezchybný dopis, měla nejlepší známky a vše odeslala v ten pravý čas. Nenáviděla jsem tu nespravedlnost.

Z naprosté zoufalosti jsem si podala i odvolání, kdyby si to nějaký nerozhodný student na poslední chvíli rozmyslel. Doufat v zázrak jsem si ale zakázala. Vždyť takových možností ještě bude (říkají všichni).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Natálie Natálie | Web | 28. srpna 2012 v 12:37 | Reagovat

Krásný blog:))

2 Říjnová Říjnová | Web | 28. srpna 2012 v 20:59 | Reagovat

Tak to mě mrzí. Mně taky říkali, že mě vezmou, že to jsou  všechno jen formality, i kdybych do dopisu napsala, že jím ráda řízek, tak to dostanu. No, tohle jsem si netroufla, ale v porovnání s tebou jsem toho moc neudělala. Přihlášku jsem si nechala donést do hospody na náš pravidelný Stammtisch, vyplnila mi ji kamarádka, protože jsem se bála, že to zkazím, s dopisem jsem si dala práci a všechno odnesla na příslušné místo. A pak jsem si něco málo přečetla.
Vzali všechny co se hlásili. Nevím, jak to máte vy, ale my si teda vybírali i konkrétní město. A protože jsme  věděli, kolik má škola míst, přesněji řečeno kolik má která fakulta (PF a FF), rozdělili jsme se a já ještě s jednou kamarádkou jsme si daly přihlášku místo přes PF přes FF.
Absolvovala jsem informační schůzku, která nás jen vystrašila a pak jsem jen řešila, abych splnila nesplněné zkoušky.
Pokud ti můžu poradit, zkus něco jinýho než Erasmus, nevím přesně, jak se to jmenuje, vím jen, že tam bylo T, ale taky vím, že kamarádka dostala o 200€ víc než s Erasmem...

3 bukmon bukmon | Web | 30. srpna 2012 v 14:00 | Reagovat

[2]: Moc děkuju za radu, ale nakonec to zase všechno dopadlo úplně jinak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama