729x90

Drážďany: Prostě nádhera

29. srpna 2012 v 22:15 | Monika Bukáčková |  Cestou necestou
Po děsivé bouřce a několika nočním zásahům hasičů či záchranky, které nám nedaly spát, jsme se vydali další den na obhlídku města. Už na první pohled bylo jasné, že uvidíme zcela něco jiného než Berlín.


Moderní výškové budovy vystřídalo historické centrum a domky jako z pohádky. Naše první zastávka byla Zwinger, budova skrývající úchvatné nádvoří a první davy turistů. Po průchodu rozlehlým nádražím se nám ukázaly Drážďany jako na dlani. /Po levé straně opera, po pravé Katedrála a radnice. Naproti nám teče Labe a vykukuje Japonský palác. Všechno hezky blízko u sebe. Jaká to příjemná změna.

Pečlivě šmejdíme po kostelích, nádvořích a já si vynutím fotku u každé druhé fontány, která se nám dostane do cesty. Každý má holt to svoje oblíbené fotící místo. Po prohlídce Altstadtu, jehož vrcholem je významný Frauenkirche s monumentální sochou Martina Luthera před branou, jsme se vydali an obhlídku druhého břehu německé Labe.


Na mostě strávím několik desítek minut s nutkáním vyfotit dokonalou panoramatickou fotku a pak už míjíme působivé ministerstvo financí a muzeum loutek. Po chvíli jsme došli na nádvoří Neustadtu a hlavní nákupní třídu. Ihned zamířím do knihkupectví, ze kterého ční obrovský nápis SLEVA a můj Milý automaticky na lavečku ve stínu. Máme to hezky rozdělené.

Po několika dlouhých minutách se rozhoduji mezí Pánem much a průvodcem po Drážďanech. Nakonec se vracím opět s prázdnou, protože vlastně žádnou knihu nepotřebuju. Můj Milý to přechází trpelivým mlčením. Za odměnu dostane zmrzlinové Smothies a já pohár. Paj už se ale z mého popudu vydáváme k Japonskému paláci.

"Co je na něm japonskýho?" "No přece ta střecha!" japonský palác připomíná Japonsko jen ve vzdálené fantazii, ale mnohem více nás zaujala skupinka cvíčících lidí v palácových zahradách. Zdá se, že pro někoho je 40 stupňu příjemné prostředí pro jógu a akrobatické pózy. Proti gustu..


Odpoledne se otáčíme osvěžit na náš úžasný pokoj a k večeru vyrážím na zasloužené nákupy. Skončí to dvěma košilemi, triičkem, hot dogem a čínskými nudlemi. Jsem spokojená, protože ty nudle jsou v papírové krabičce. Vždycky jsem je chtěla jíst z papírové krabičky hůlkami jako mí oblíbenci v seriálu Přátelé.

Na večer se usadíme na vyhlídkové terase na břehu Labe v Altstadtu a vychutnáváme nudle z papírové krabičky. Úžasné počasí, úžasné město, dokonalá společnost. Opět chrochtám blahem. Pak to už jen spláchnout ovocným pivem a hurá na pokoj. Zítra se vracím do Česka. Ale jen na návštěvu ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama