729x90

Ach ty protivné zvyky

8. srpna 2012 v 11:05 | Monika Bukáčková |  Au-pair
Za dva měsíce si člověk vybuduje negativní postoj vůči určitým věcem. Zná to každý. Prostě vám začne po určité době lézt na nervy jistý zlozvyk, který dotyčný dělá zas a znova. No a tady jsou protivné zvyky mých dětiček, které mě lehce vytáčí.


Začněme tedy od nejmladší: Jamina (5,5 roku) - nikdy nebude dělat nic, na co není zvyklá. Tzn. Nebude si čistit zuby ráno, i když jí táhne z pusy jako z kanálu (za tento zvyk však můžou rodiče, kteří po dětech chtějí, aby si čistili zuby, jen pokud snídaly). Hlášky jako " Muss ich aber nicht!" ("To ale nemusím") nebo "Trotzdem" (něco jako: "Stejně to tak udělám!") mi zvyšují krevní tlak a způsobují, že se mi zatmívá před očima.

No a samozřejmě se nikdy nesprchuje, pouze koupe. A proč? Protože je na to zvyklá. Takže když je celá od bláta a já chci, aby se nejdřív osprchovala, než vleze do vany, skončí to většinou hádkou, rvačkou a vysprchovaná jsem možná tak akorát já.

Druhý v pořadí: Arthur (10 let) - Arthur je na svůj věk vyspělé dítě a snaží se vycházet s kamarády svého staršího bratra. To z něj dělá směsici dětského a dospělého v jednom malém těle. Při jídle funí, vzdychá, mlaská a vydává jiné delikátní zvuky. Jelikož sedím vedle něj, je tento koncert určen především mým uším.

Je trochu netrpělivý, teda, hodně netrpělivý. Chystáme se jíst hamburgery a já ještě narychlo prostírám stůl pro ostatní. Najednou: "Můžeš si už prosím sednout, abychom mohli jíst?" Nevěřícně koukám. To mám jako zahodit ten talíř, co držím, a honem se posadit, aby Arthur mohl zase funět u jídla? Stejně tak mě nenechá si namazat chleba a nakrájet rajče, protože prostě chce ten nůž teď. Všechno říká slušně a mile a to mě vytáčí ještě víc :D

Poslední dáreček: Oscar (13 let) - Oscar je uzavřený kluk, na kterém se pomaloučku začíná projevovat puberta. Jeho specialitou je to, že si stoupne doprostřed chodby a začne volat toho, s kým chce zrovna mluvit. Většinou se tedy ozývá: "Benjamiiiiiiiiiiiiiin!!!!!!!" Toto volání musí slyšet i moji rodiče v ČR natož chudák Benjamin. Když se ale nedostane odpovědi, nedojde mu, že je pravděpodobně někde mimo dům, ale své volání opakuje s neutuchající vytrvalostí. Většinou to nevydržím a řeknu, že tady Benjamin zrovna není. Načež se ozve překvapené: "Aha" .

Pokud je člověk ve 13 letech schopen ulovit a vykuchat rybu, mohl by si u snídaně i nakrájet sýr. Tento každodenní rituál ve mně vyvolává pobavené pohledy. Ještěže maminka s tatínkem jsou tak obětaví a rádi synáčkovi ten sýr nakrájí.

Rodiče: samozřejmě i rodiče mají své mouchy. Elke trochu zanedbává pravidelné krmení divé zvěře (především mě, protože dětem to zřejmě nevadí) a Benjamin je docela puntičkářský a své děti (především nevlastního synka Arthura) hodně často napomíná.

To jsou ale jen maličkosti, které oproti dětským vrtochům s radostí přejdu. Samozřejmě i já nejsem dokonalá, a kdyby zjistili, že jim celé dva měsíce užírám nutelu po lžičkách, zaručeně by si takový seznam vytvořili i o mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jeli byste do zahraničí jako au-pair?

Ano
Ne

Komentáře

1 ileana ileana | Web | 8. srpna 2012 v 14:45 | Reagovat

Zlatíčka na n-tou xD Jamina tu vypadá jako andílek xD

Taky máme doma jednou za dva týdny takové hulákače (děti mamčinýho přítele)xD. To je každých deset minut "TATÍÍÍÍÍÍ!" na celý barák xD

2 bukmon bukmon | Web | 8. srpna 2012 v 20:07 | Reagovat

[1]: tady jako andílek sice vypadá, ale pět předchozích fotek se tomuto stavu neblíží ani omylem. Kdyby zůstala takhle na pořád, tak si ji snad vezmu i domů.

3 A.T. A.T. | Web | 11. srpna 2012 v 12:59 | Reagovat

No, řekněme si, že život au-pair nikdy nebude jednoduchý! :D Jo, každý má své mouchy. I já to občas pociťuji. Ale podle toho, co sem píšeš, jsi na tom o poznání hůř. Přeji Ti pevné nervy,ať to s dětma pěkně zvládáš! (:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama