729x90

Objevovat Německo jako "holka na hlídání"? A proč vlastně ne!

3. července 2012 v 22:00 | Monika Bukáčková |  Au-pair
Je to tady. První rok na vysoké za mnou a přede mnou se rozprostírají prázdniny. A taky spousta možností. Teď se jen rozmyslet, kterou cestu si zvolím. Většinu prázdnin po nejrůznějších letních školách, abych nevypadla ze studijního tempa nebo zasloužený relax v Brně a na letní dovolené? Vybrala jsem si zlatou střední cestu. Jakožto studentce germanistiky by se mi nevyplatilo, kdybych za dva měsíce zapomněla, to, co jsem se za ten celý rok horkotěžko naučila (to jest mluvit německy), padla moje volba na Německo.


Popravdě řečeno, začalo moje plánování letních prázdnin už koncem roku 2011. Po přemýšlení, jak se nejlépe dostat do Německa na celé dva měsíce, padla moje volba na au-pair. Vzhledem k mojí studentské situaci, kdy vyžívám z drobných přivýdělků, jsem neměla chuť platit vysoké poplatky agenturám za nalezení rodiny. Proto jsem se rozhodla jednat na vlastní pěst. Po několika měsících hledání ideální rodiny, ideálních dětí a ideálního místa, jsem "už" v únoru měla jasno. Léto strávím v severní části Německa, ve vesnici Grube.

Po prvních kyselých obličejích přítele a rozmlouvání ze strany mých rodičů jsem 18.6. vyrazila směr Praha - Hamburg. Do poslední chvíle mi skutečnost, že odjíždím 1000 km od domova, nedocházela. Zkouška dělaná den před odjezdem a zařizování formalit mě nenechaly si uvědomit skutečnost. Po šestnácti úmorných hodinách v autobuse jsem byla konečně na místě.

Teď jen čekat na domluvené vyzvednutí německou rodinou a je to v kapse. Jenže nic nevychází podle plánu. Doprava zhoustla a tak jsem na nádraží musela čekat o několik hodin déle, než jsem plánovala. Spánkový deficit a nachlazení si však načas nedaly. Se zimnicí jsem v 25 stupních čekala na příjezd pětičlenné rodiny jako na spásu. Konečně jsem se v 18 hodin dočkala setkání s mou dočasnou rodinou. Vřelé přivítání a vyhřáté místečko v autě pro mě byly jako ráj. To jsem ještě nevěděla, že je přede mnou návštěva vernisáže, návštěva přátel, předčítání tři německých knížek a příjezd domů až k půlnoci. Co nadělám.

"Tři děti na starost." Pokaždé, když jsem tuto magickou větu vyslovila před někým známým, objevil se v jeho tváři výraz zděšení a mírného úžasu. Realita však zezačátku nebyla tak zlá, jak se na první pohled zdálo. Dva kluci, kteří nemají daleko do puberty, a předškolní holčička, vypadali na skypu i ve skutečnosti velmi mile. Ze strany mé svěřenkyně Jaminy však nadšení z nového přírůstku do rodiny rychle opadlo a začala se skutečně projevovat. A to tak, že pořádně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jeli byste do zahraničí jako au-pair?

Ano
Ne

Komentáře

1 Nikolas Nikolas | Web | 6. července 2012 v 16:44 | Reagovat

Na to, abych jela někam jako au pair, fakt nemám, ale hrozně bych chtěla. Ne teda do Německa, ale do nějaké anglicky mluvící země.
Jinak nemoc z cestování je otravná... já takhle před dvěma lety onemocněla po příletu do Indonésie, protože ta únava je hrozná a ta klima v letadle tomu moc nepřidá... Člověku to pak zkazí plány.

2 bukmon bukmon | E-mail | Web | 6. července 2012 v 17:40 | Reagovat

[1]: Přesně, ale z aupair bych rozhodně strach neměla. Já jsem nikdy v životě děti nehlídala, bratr je o tři roky mladší, takže tam se o nějakým hlídámí mluvi nedá. Myslím ale, že to zvládne kdokoliv, kdo má aspoň trochu trělivosti.

3 Little (T)error Little (T)error | Web | 15. července 2012 v 13:04 | Reagovat

Skvěle napsané.. :) Holčička má hezké jméno..
Ty jsi měla němčinu jak dlouho? Z článku jsem vydedukovala, že minimálně rok..

4 bukmon bukmon | 15. července 2012 v 13:43 | Reagovat

Holčička má dokonce jmen 7 :) a všechny jsou krásný. Němčinu jsem měla na gymplu 6 let a teď rok na vysoké.

5 ileana ileana | Web | 23. července 2012 v 13:45 | Reagovat

Tak to obdivuju, že sis sama našla rodinu! Já jsem vsadila na agenturu a ta mě pořádně zklamala. Nejspíš zkrachovala dřív, než mi stihla něco zařídit, protože mi ani nedali účet na platbu registračního poplatku a přestali nadobro komunikovat xD

6 bukmon bukmon | Web | 23. července 2012 v 13:54 | Reagovat

[5]: Toho sem se právě taky trochu bála. Takže pokud pojedu ještě někdy, určitě zase na vlastní pěst.

7 Margaret Parsons Margaret Parsons | E-mail | Web | 29. srpna 2013 v 17:20 | Reagovat

Já jsem jela taky na vlastní pěst a nemůžu si stěžovat :) Agenturu jsem ze začátku kontaktovala, ale po pár týdnech mě spolupráce s nimi přestala bavit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama