Měsíc je pro mě v současné době symbolickým časovým údajem. Již měsíc se potýkám se strastmi a radostmi, které nabízí práce au-pair. Jsem přesně uprostřed svého pobytu a za tu dobu se událo mnoho věcí a stejně tolik na mě ještě čeká.
Ještě měsíc mi zbývá na to, abych si užila dosyta všech možností, které život v Německu nabízí. Až se za měsíc vrátím domů, budu mít opět zhruba měsíc, než opět odjedu do neznámých končin.
Co mi tento měsíc dal a co mi vzal? Během tohoto měsíce jsem měla možnost vidět krásná města Hamburg, Lübeck, Oldenburg, Heiligenhafen, ostrov Fehmarn a nespočet malých a kouzelných vesnic. Ochutnala jsem tradiční německou přímořskou kuchyni, stejně jako řeckou nebo italskou. Viděla jsem dva 3D filmy a nepočítaně německých pohádek. Přečetla jsem tolik knížek jako nikdy dřív a zvykla si na život v minivesnici s kouzelným názvem Grube.
Oproti tomu jsem už měsíc bez svého Milého, bez svých přátel a dokonalých polívek a pomazánek Miláčkovy maminky. Měsíc se každý den lopotím s marnou převýchovou německých dítek. Musela jsem se poprat i s Diegovým novým parfémem v podobě slepičího trusu, který nechtěl tři dny opustit stěny domu. Překonaly jsme i smutnou událost v podobě úmrtí jedné se slípek.
Každopádně se těším, až načnu druhou polovinu svého dobrodružství. Ať je příští měsíc stejně tak úspěšný, jako ten předchozí!
Pekny